Користувач:Serafym28/Operace ''Zapad"
Оperace „Západ“ (rus. Операция „Запад“) byla represivní akcí vlády SSSR proti UPA, která zahrnovala nejrozsáhlejší nucenou deportaci obyvatelstva Západní Ukrajiny (s výjimkou Zakarpatska), provedenou dne 21. října 1947.[1]
Jedním z hlavních cílů operace bylo potlačení ukrajinského osvobozeneckého hnutí v Západní Ukrajině, zejména činnosti Ukrajinské povstalecké armády (UPA) a osob, které ji podporovaly či jí sympatizovaly.Během jediného dne bylo ze Západní Ukrajiny deportováno přes 78 tisíc lidí do Kazachstánu[2] a odlehlých oblastí Sibiře. K deportaci byli určeni členové rodin příslušníků OUN a povstalců podle předem sestavených seznamů. Nešlo o jedinou, ale o největší deportaci provedenou v Západní Ukrajině. Celkem bylo v průběhu 40. a na počátku 50. let 20. století násilně odsunuto ze Západní Ukrajiny 203 tisíc osob[1]. Většina z nich skončila v Kazachstánu. Tato tragická epizoda se odehrála paralelně s operací „Visla“, kterou v roce 1947 provedl polský komunistický režim. Cílem této akce bylo rozptýlení a násilná asimilace ukrajinského obyvatelstva v Polsku prostřednictvím nuceného přesunu více než 140 tisíc lidí[1] z jejich rodné země na severní a západní území Polska. Obě operace, „Západ“ a „Visla“, byly součástí širší strategie sovětského bloku, která měla za cíl zlikvidovat ukrajinskou identitu a oslabit osvobozenecké hnutí. Tyto násilné deportace zanechaly hluboké jizvy v osudech ukrajinského národa a dodnes jsou symbolem represí totalitních režimů. Na začátku roku 2023 Ministerstvo vnitra Ukrajiny zrušilo označení "pro služební potřebu" z archivních dokumentů týkajících se masových deportací obyvatel západní Ukrajiny sovětskou vládou v 40. a 50. letech 20. století.
Operace „Západ“ byla pečlivě naplánována a prováděna s vysokou úrovní tajnosti. Podle pokynů byly místní stranické orgány a jednotky MGB informovány o její realizaci pouze 2–3[3] dny před začátkem operace, což zvýšilo efektivitu jejího provádění. Proto se mnozí vykonavatelé dozvěděli o úkolu až při jeho vykonávání.
Ráno 21. října 1947 začalo pro většinu regionů intenzivními prohlídkami a zatýkáním. Nejaktivnější byli operativci v západních oblastech, jako byly Lvovská a Volyňská oblast. Ve Lvově zahájily speciální jednotky svou činnost ve 2 hodiny ráno. Vtrhly do domů v Rávě-Ruské, Žovkve, Buzku, Gorodku a Javorivu, prováděly masová zatýkání a deportace místních obyvatel. Tyto akce pokračovaly až do rána[4].
Na západě země byly také značné obtíže způsobené povětrnostními podmínkami. Ve Stanislavské a Černivetské oblasti silná vichřice a sněhové závěje způsobily problémy při sběru lidí pro deportaci. Sněhová pokrývka dosahovala výšky až dvou metrů, což přinutilo operativce použít obrněnou techniku a tanky k pohybu v těžkých podmínkách[5]. I přes tyto obtíže byli operativci nuceni odložit některé fáze deportace o několik dní, například v Černivetské oblasti byl transport zahájen až 23. října.
Nicméně v jiných regionech, jako byla Rovnínská oblast, probíhala operace mnohem rychleji. Za pouhé 3–4[6] hodiny bylo shromážděno potřebné množství lidí a transportováni na sběrná místa. Díky vysoké organizovanosti a zapojení velkého počtu sil byla operace úspěšná a většina deportovaných byla dopravená na sběrná místa před setměním.
Navzdory obtížím probíhal transport lidí, kteří byli odvezeni v nákladních vagonech, podle plánu, a to z 87 železničních stanic[6]. První vlak s deportovanými vyrazil do Tomské oblasti 22. října v 6:38. Celý proces trval do 26. října, kdy poslední vlak opustil stanici a zamířil do východních oblastí SSSR.
Podle oficiálních údajů sovětských bezpečnostních složek bylo deportováno více než 77 tisíc osob[7], z nichž většina byla přemístěna na pracovní místa v Sibiři, zejména na uhelné doly a kolektivní farmy. Některé skupiny, označené jako „aktivní ukrajinští nacionalisté“, byly pod eskortou odeslány na těžkou práci v Omskou oblast. Mnoho deportovaných se pokusilo o útěk, ale většina byla zachycena, a někteří zemřeli během transportu.
Podle sovětských zpráv zemřelo v nákladních vagonech během cesty mnoho lidí, včetně žen, dětí a starších osob. Přesto byla operace „Západ“ považována za úspěšnou, neboť splnila své hlavní cíle — deportaci „nepřátel lidu“ a zajištění pracovní síly pro uhelný průmysl Sibiře.
Operace deportace byla založena na nařízení ministra státní bezpečnosti SSSR V. Abakumova č. 00430 z 22. srpna 1947[8], které stanovilo vystěhování rodin odsouzených, zabitých, těch, kteří se nacházeli v ilegálním postavení, a také aktivních nacionalistů a banditů z území západních oblastí Ukrajiny. Kromě toho usnesení Rady ministrů SSSR ze 10. září 1947 „O vystěhování členů rodin členů OUN z západních oblastí Ukrajinské SSR“ přispělo k urychlení termínů realizace operace. V dokumentu bylo uvedeno, že vystěhování bude směřovat do oblastí jako Karagandská, Archangelská, Vologdská, Kemerovská, Kirovská, Molotovská, Sverdlovská, Tjumeňská, Čeljabinská a Čitinská. Podle tohoto usnesení byl hlavní cíl zajistit pracovní sílu pro uhelný průmysl SSSR z řad rodin podzemních bojovníků a členů UPA[9]. Operace, plánovaná a organizovaná MGB a MVD Ukrajinské SSR, měla probíhat s maximální tajností a termíny jejího provedení byly výrazně urychleny díky uvedenému usnesení.
V roce 2019 bylo ve Lvově poprvé oficiálně uctěno 75. výročí začátku deportace Ukrajinců z Polska do sovětské Ukrajiny. Desítky lidí, kteří byli násilně vysídleni se svými rodiči z Lemkovščiny, Nadsaní, Cholmska a dalších oblastí, se shromáždily na shromáždění u pomníku Tarase Ševčenka, aby uctili oběti této tragédie[10]. Mladí lidé drželi v rukou lístky se jmény ukrajinských vesnic, odkud byli Ukrajinci deportováni: Sahryň, Pavlokoma, Bezkorovyči, Horajec, Berezka, Berest, Lisky. Veřejný činitel Volodymyr Sereda, který byl v březnu 1946[1] se svou rodinou vysídlen z Nadsaní na Ukrajinu, považuje za zásadní, aby bylo vysídlení autochtonních Ukrajinců z Polska politicky a právně uznáno jako deportace na základě etnické příslušnosti a aby byli tito lidé oficiálně označeni za deportované. Verchovna Rada Ukrajiny 22. prosince 2016 přijala usnesení č. 1807 o oslavách pamětních dat a výročí v roce 2017, podle kterého se 21. října 2017 uctil 70. výročí masové deportace obyvatel Západní Ukrajiny do Sibiře. „Tři Ivani. Příběhy Ukrajinců v Kazachstánu“ – dokumentární film, jehož hrdinové se stali oběťmi deportace. Vyprávějí své vlastní příběhy nuceného vystěhování, usazování a života v stepích Kazachstánu. Film se stal vítězem soutěže filmových projektů s vlasteneckým zaměřením, kterou organizovalo Ministerstvo kultury Ukrajiny v roce 2018.
- Історичний аспект окупації Західних українських земель
- Ю. Сорока Насильницьке виселення населення… Вісник Київського університету 2007 С 122—126
- УКРАЇНСЬКИЙ ВИЗВОЛЬНИЙ РУХ № 11
- Радянська окупація 1944—1991 рр
- Операція Західняк
- ПЛАН ОРГАНИЗАЦИИ ПРОВЕДЕНИЯ ОПЕРАЦИИ «ЗАПАД», 10.10.1947, ГДА СБУ — Ф. 2. — Спр. 674, Електронний архів українського визвольного руху
- ПЛАН ПУНКТОВ ПОГРУЗКИ СПЕЦКОНТИНГЕНТА ПО ЗАПАДНЫМ ОБЛАСТЯМ УКРАИНЫ, жовтень 1947 року, Електронний архів українського визвольного руху
- Ю. Шаповал. ОУН и УПА на территории Польши 1944—1947. — Київ: Інститут історії НАН України, 2000. — ISBN 966-02-1803-6.
- День пам’яті примусового виселення українців у 1944–1951 роках із Лемківщини, Надсяння, Холмщини
- 21 ЖОВТНЯ - ДЕНЬ ПАМ'ЯТІ ЖЕРТВ ОПЕРАЦІЇ "ЗАХІД"
- Операція «Захід»: Сьогодні 75-а річниця масового виселення українців до Сибіру
- Операція «Захід» - трагічна подія в історії України
- Роковини операції «Захід»: опубліковано документи МГБ про депортацію українців
- 75 річниця злочину радянської влади проти українців. Що таке операція "Захід"
- Операція "Захід"
- Любовь по-кремлевски, Om TV, опубліковано 25 серпня 2017 року.
- Операция Запад - Виселення Українців (Рушив поїзд в далеку дорогу), опубліковано 15 серпня 2014 року.
- Про політику. Операція "Захід": злочини радянського режиму проти України, Еспресо ТВ, 16 жовтня 2017 року.
- „Tři Ivani. Příběhy Ukrajinců v Kazachstánu“ – dokumentární film
- ↑ а б в г ІНСТИТУТ УКРАЇНОЗНАВСТВА ІМ. І. КРИП’ЯКЕВИЧА НАН УКРАЇНИ ЦЕНТР ДОСЛІДЖЕНЬ ВИЗВОЛЬНОГО РУХУ, ЦЕНТР ДОСЛІДЖЕНЬ ВИЗВОЛЬНОГО РУХУ (2007). УКРАЇНСЬКИЙ ВИЗВОЛЬНИЙ РУХ (Українська) . Львів: Віддруковано в друкарні ПП «Добрий друк». с. 264. ISBN 966-8461-17-7.
- ↑ Шаповал, Юрій (2000). ОУН и УПА на территории Польши (Українська) . Київ: Інститут історії НАН України 2000. ISBN ISBN 966-02-1803-6.
{{cite book}}: Перевірте значення|isbn=: недійсний символ (довідка) - ↑ інститут національної пам'яті (25.02.2019). 1947 - початок операції «Запад» - масової депортації членів родин оунівців та повстанців до Сибіру та Казахстану (Українська) . Процитовано 25.02.2019.
- ↑ Бажан, Олег (2013). ОПЕРАЦІЯ «ЗАХІД»: ДО 75-РІЧЧЯ ДЕПОРТАЦІЇ НАСЕЛЕННЯ ЗАХІДНОЇ УКРАЇНИ У ВІДДАЛЕНІ РАЙОНИ СРСР (Українська) . Україна. с. 3—7.
- ↑ Бухало, Олексій (21 жовтня 2022). Операція «Захід»: Сьогодні 75-а річниця масового виселення українців до Сибіру (Українська) .
- ↑ а б Історичний документ. 1947.
- ↑ Котубей-Геруцька, Олеся (21 жовтня 2022). 75 річниця злочину радянської влади проти українців. Що таке операція "Захід" (Українська) .
- ↑ Файзулін, Ярослав (13 грудня 2010). Історичний аспект окупації Західних українських земель Нищення УГКЦ (Українська) .
- ↑ Національний музей-меморіал жертв окупаційних режимів «Тюрма на Лонцького». Радянська окупація 1944—1991 рр (Українська) .
- ↑ Штогрін, Ірина (08 вересня 2019). День пам’яті примусового виселення українців у 1944–1951 роках із Лемківщини, Надсяння, Холмщини (Українська) .